KARPATY A KŘIB

Ze stránek našeho muzea a z článků sepsaných správcem muzea, inženýrem Hamplem, víte, že v okolí Želechovic se nacházejí Karpaty. Pokud nevíte, tak Karpaty jsou tvořeny sprašovou návějí u Papůvky. A co Křib? Víte? Křib, Křib……, kdepak asi leží?   Ale když se řekne Benkovský kopec, tak jsme doma. Vžitý název vznikl překladem z německého Pinker Berg a pojem Křib zná jen člověk místopisu znalý. Dnes je znám spíše jen tím, že je součástí horizontu, třeba ze silnice mezi Uničovem a Střelicemi.  Kopec je vegetací natolik zarostlý, že vodárenskou budovu na jeho vrcholku člověk spíše tuší než vidí.  Ale není to kopec jen tak ledajaký. Před takovými sto padesáti lety na něm bylo řádně rušno, jak dokládá článek z periodika „Neustädter Ländchen“ vydaného před sto lety. Přečtěme si jeho volný překlad:

Na Benkovském kopci vládl dříve čilý ruch. Podle ústního podání jakýsi potulný brusič nůžek zjistil na Křibu výskyt železné rudy, konkrétně hematitu. Již v roku 1831 se se na kopci otevřel důl. Měl tři vchody pojmenované Maria, Josefa a Terezie. V roce 1872 byla postavena těžní věž a za dvě léta byl důl uveden do provozu. V roce 1876 byla z důvodu odbytových potíží těžba zastavena. V roce 1881 obnovil provoz podnikatel Zvěřina z Vítkovic (poznámka autora: Josef Zvěřina byl zakladatel továrny v Hlubočkách- Mariánském Údolí v roce 1825 a asi v roce 1845 na základě konkurenčního boje koupil jeho továrnu baron Salomon Rothschild, majitel Vítkovických železáren. Benkovský důl nekoupil Josef Zvěřina, ale zmiňovaný baron Rothschild.) Jámy byl hluboké 80 metrů a ve slojích dlouhých 315 metrů se shromažďovala voda, která musela být čerpána. V roce 1886 bylo instalováno potrubí, které několik let zásobovalo vodou blízký Benkov. V roce 1895 byl důl z důvodu ekonomické ztrátovosti  uzavřen. Dnes po těžní věži a strojích není ani potuchy a jen pluh tiše přejíždí po místech, na kterých kdysi vládly stroje a čilý ruch.

-rs