Mýtus o první písemné zmínce o obci Želechovice prolomen.

O obci Želechovice se psalo, a i já jsem tento názor převzal za skálopevný, že první písemná zmínka o obci spadá do r. 1078, kdy se jméno naší vesnice vyskytuje ve středověkých písemných pramenech poprvé. Dala tomu klášterní listina z 3. února z r. 1078, kterou byl založen klášter Hradisko u Olomouce, a ve které se výčtem vyskytuje více jak dvacet obcí, společně se Želechovicemi, slavících svá kulatá výroční právě k tomuto letopočtu. Ale jak už to v dějinách bývá, i ty se přepisují, neboť názory historiků se na základě nových poznatku tříbí, mění, ba dokonce obracejí. Nejinak je tomu i s první písemnou zmínkou o obcích, které jsou v předmětné listině vyjmenovány, neboť listina samotná se v originále nedochovala - jsou k dispozici jen její pozdější opisy, které, jak dnes mezi historickou odbornou obcí vysvítá, byly při přepisování doplněny o text, který se v ní původně vůbec nevyskytoval. Klášterní písaři nebo jiní tvůrci opisů středověkých listin do zakládacího klášterního dokumentu vepsali celý odstavec, jenž je započat vesnicí Náklo, a proto tato vsuvka, či neorganický přípisek, dostal název Nákelský odstavec. 

Nákelský odstavec boří mýty o první písemné zmínce například u obcí Želechovice, Náklo, Senice na Hané, Bohuňuvice a mnoha dalších, které si ještě letos, více jak po 82 letech od zjištění o exitenci Nákelského odstavce, připomínali 940 let od první písemné zmínky, aniž by měly povědomí o tom, že jejich názvy se v zakládací listině kláštera Hradiska u Olomouce z r. 1078 vůbec nevyskytovaly, do opisu listiny je vepsal přepisovatel jejího texu někdy ve druhé polovině 12. stol. Nyní se tedy nabízí otázka, proč se instituce zaměřené na správu středověkých archiválií, neodhodlaly k tomu, aby obce vyjmenované v Nákelském odstavci informovaly  o tom, že s prvním výskytem jejich názvů ve středověkých pramenech jsou spojeny jisté peripetie, a proč tyto obce byly ponechány v omylu po mnohá desetiletí.