Peripetie kolem první písemné zmínky o obci Senice na Hané

Peripetie kolem první písemné zmínky o obci Senice na Hané

Letopočet 1078 je v Senici na Hané považován za významný milník obecních dějin, neboť k němu odborní i amatérští historici přisoudili první písemnou zmínku o obci, a to moravský historik Viktor Pinkava ve Vlastivědě moravské (z r. 1903); Ladislav Hosák v Historickém místopisu země Moravskoslezské (z 30. let 20. stol.); senický kronikář František Řezníček v kronice založené v r. 1926; redaktoři šestého čísla moravskoslezského deníku Svoboda vydaném v r. 1944; Květoslav Pytlíček v roce 1966 i v roce 1982 v brožuře Výroční zpráva Senice na Hané 1982; historička PhDr. Stanislava Kovářová, vedoucí olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě, v díle Paměti obce Senice na Hané z r. 1988.

Ačkoliv tento výčet není konečný, existuje dostatek literatury předkládající veřejnosti dějiny starobylé obce Senice na Hané, která nás učí, že první písemnou zmínku o obci je třeba vkládat do r. 1078, přičemž se autoři odvolávají na listinu Oty I. Sličného a jeho manželky Eufémie, jenž je datována k 3. únoru 1078 - touto listinou byl klášter Hradisko u Olomouce založen. Jak vidno celá plejáda autorů této historické literatury z 20. století dochází ke stejným názorům, v současnosti však nelze přehlížet novodobou interpretaci pramenů, ze kterých vycházeli, neboť ta se k výše prezentovaným závěrům nepřiklání.

Zdrojem odlišného výkladu je právě obsah zmíněného středověkého dokumentu z r. 1078, který, i když se v originále nedochoval, lze podrobit rozborům, neboť existuje jeho pozdější opis zaznamenaný v kopiáři listin kláštera Hradiska u Olomouce z počátku 15. stol. Analýzou obsahu klášterní listiny se zabýval například historik, archivář a pedagog Václav Hrubý, profesor pomocných věd historických, který výsledek svého zkoumání představil v publikaci Tři studie k české diplomatice již v roce 1936. Autor uvádí, že část textu předmětné listiny obsahující jména několika našich obcí, včetně obce Senice na Hané, tzv. Nákelský odstavec, se v ní v jejím původním znění z r. 1078 nemohl nacházet, je cizorodý, neboť dvě v něm uvedené vsi: Hruška a Březovice připadly klášteru do majetku až někdy v polovině 12. století. Výčet vesnic Nákelského odstavce, jenž obsahuje více jak dvacet sídel, které byly vkládány do majetku kláštera při jeho zakládání, je započat právě vesnicí Náklo. Jedná se však o „přípisek“ k původnímu obsahu listiny, záměrně do něho vepsaný (padělaný) písařem. 

Kromě toho Hrubý předložil i další důkazy, které zde pro složitost nelze obšírně rozepisovat, neboť to by vystačilo na speciální vydání senického zpravodaje, ale společně z nich vysvítá, že první písemnou zmínku o obci Senice na Hané je třeba posunout z dosud nesprávně uváděného roku 1078 do období vzniku Nákelského odstavce nebo do doby, kdy se jméno obce poprvé vyskytuje v jiných středověkých písemných památkách.

Listinou z 3. 2. 1078, předmětným problémovým odstavcem a souborem zjištění, že byl do ní vepsán při tvorbě jejího falzifikátu, se zabývali: českoněmecký archivář a historik Antonín Boček ve svém moravském diplomatáři z 1. poloviny 19. století; historik a archivář J. Šebánek ve Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity z r. 1969; pracovník ústředního archivu Československé akademie Dr. Prokop Zaoral v příspěvku Dějiny a kultura Moravy a Slezska zveřejněném v r. 1971 ve Vlastivědném věstníku moravském; a zejména současník Prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jenž například v publikaci Dějiny obcí Těšetice, Rataje a Vojnice z r. 2003 řadí vznik Nákelského odstavce až do let 1173-118 a zároveň předesílá, že: „Nákelský odstavec je soupisem zboží, kžeré získal klášter během delší doby od řady osob, ale na které neměl písemné potvrzení. Jelikož měl ale obavy, aby o tyto majtky nepřišel, rozhodl si „potvrzení! Na jejich zisk vyrobit sám (zpadělat listiny z let 1078, 1126 a 1160)“. K jeho názoru se přiklání i PhDr. Miroslav Koudela, archivář Státního okresního archivu Olomouc.

První písemná zmínka o obci Senice na Hané tedy bohužel nemůže být datována k roku 1078, ba dokonce ani další listina olomouckého knížete Václava z r. 1126 se zmínkou o Senici n. H. nemůže být při stanovení letopočtu první písemné zmínky oporou, neboť ani ta není původní (listina se dochovala jen v pozdějším opise z r. 1270, kdy k ní byl poněkud neorganicky opět připojen Nákelský odstavec).

Některé obce, které společně s obcí Senice na Hané prezentovaly svoji první písemnou zmínku k r. 1078, co by osady vyjmenované v Nákelském odstavci (například Hněvotín, Želechovice, Těšetice, Topolany či Náklo), již na chybnou interpretaci historických pramenů reagovaly a nyní je třeba, aby se obrátily na instituce, které spravují středověké písemné památky a na renomované historiky, aby peripetie kolem prvních písemných zmínek vyvolaných  v minulosti chybným výkladem objasnili.

Ant. Hampl, správce Vesnického muzea Želechovice